Literárněvědná společnost (LVS) slouží k meziuniverzitní výměně poznatků a nejnovějších závěrů bádání na poli literární teorie, historie i komparatistiky, a to formou přednášek českých i zahraničních odborníků. Nejvýraznější příspěvky jsou následně v písemné podobě často zařazeny do sborníku Kontexty literární vědy, jakkoli koncept obsahu se v posledních letech měnil konkrétním tematickým vymezením, a tak se původní typ sborníku pozměnil v kolektivní monografii. Sborník vycházel za podpory Rady vědeckých společností knižně počínaje rokem 2008 ob dva až tři roky (dosud 11 svazků), v případě posledních dvou svazků (2020 a 2023, konkrétně s tématem našeho filologického školství) už se statutem kolektivní monografie.
LVS byla založena 17. května 1955, kdy Karel Krejčí v Praze přednesl přednášku Šemberovy intimní listy z Prahy a Jan Neruda. Zakládajícími členy byli kromě profesora Karla Krejčího (1904–1979) budoucí univerzitní profesoři Josef Hrabák (1912–1987) a Slavomír Wollman (1925–2012). Ve své činnosti LVS navázala na Literárněhistorickou společnost založenou v roce 1934 (s významnými členy, jako byl např. univerzitní profesoři Albert Pražák, 1880–1956, a Frank Wollman, 1888–1969).
V roli předsedů LVS se střídaly významné osobnosti literární vědy: na přelomu 60. a 70. let to byl brněnský profesor Josef Hrabák; v 70. letech, a to od roku 1987. se vedení ujal pražský profesor PhDr. Slavomír Wollman, DrSc. (do roku 2007), poté královéhradecký profesor Oldřich Richterek, CSc. (2007–2010), za jehož vedení vznikl i první sborník Kontexty literární vědy.
Dalším předsedou LVS byl poté brněnský profesor PhDr.Ivo Pospíšil, DrSc. (Ústav slavistiky MU), a to od roku 2011 do roku 2018. Současnou předsedkyní LVS je od roku 2019 prof. PhDr. Michaela Hashemi, CSc. (Ústav české literatury FF MU Brno).
Od počátku 20. let 20. století fungují stále více či méně aktivně LVS pobočky v šesti univerzitních městech, a to konkrétně v Praze, v Brně, v Olomouci, v Hradci Králové, v Ostravě, v Českých Budějovicích, v Opavě a v Plzni.